Půdní fond ČR

puda

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

Celková výměra ČR je 7, 9 mil. ha. Největší díl – více než polovinu (54 %) – využíváme k zemědělské činnosti, tedy k produkci potravin a krmiv. Jedná se o činnost provozovanou na orné půdě, v sadech, vinicích a chmelnicích a trvalých travních porostech, jako jsou louky a pastviny. Tyto plochy tvoří tzv. zemědělský půdní fond (cca 4,3 mil. ha). Rozdělení celého půdního fondu je zobrazeno na následujícím grafu.

Rozdeleni_ZPF_2013
Podíl zemědělské půdy v ČR k 31.12. 2013

Na jednoho obyvatele republiky připadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což je přibližně evropský průměr. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky. Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis.ha. Z následující tabulky je zřetelné, že za posledních téměř 50 let nejvíce ubyla orná půda a to o 366 tis. ha.

Druh pozemku 1966 2013 Rozdíl
Orná půda 3 351 570 2 985 792 -365 778
Chmelnice 9 427 10 312 885
Vinice 7 984 19 652 11 668
Zahrada 146 960 163 476 16 516
Ovocný sad 48 092 46 172 -1 920
TTP 950 100 994 461 44 361
Zemědělská půda 4 514 133 4 219 867 -294 266
Lesní pozemek 2 599 628 2 663 731 64 103

Porovnání výměry jednotlivých druhů pozemků ZPF v roce 1966 a 2013 (v hektarech)

Půdní fond ČR

Více než 20 % zemědělské půdy se v ČR rozkládá v nadmořské výšce nad 500 m.n.m., z celoevropského hlediska české zemědělství náleží k typu podhorskému až horskému. Oblasti s vyšší nadmořskou výškou lze považovat za méně příznivé pro zemědělskou činnost. Díky poměrně vysoké hustotě zalidnění ČR má však zemědělská činnost tradici i v těchto oblastech.

Půda a zemědělství v ČR

Půda je u nás neodmyslitelně spjata se zemědělskou výrobou, k zemědělské činnosti využíváme více než polovinu rozlohy půdy. Zemědělská výroba je i s navazující výrobou potravinářskou jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. Podíl zemědělství (spolu s lesnictvím a rybolovem) na celkové produkci národního hospodářství se přibližuje průměru zemí EU. České zemědělství má za sebou stoletími prověřenou tradici, která nejenže zaručovala vlastní soběstačnost v základních potravinách, ale zajistila velké uplatnění i v zahraničí. Ve vývozu zemědělských produktů se dlouhodobě uplatňují především mléko, živá zvířata, obiloviny, cukr a slad.

Převážnou část zemědělské půdy ČR, tj. více než 3 700 tis. ha, vlastní fyzické osoby (samostatně hospodařící rolníci) nebo různé typy obchodních společností a sdružení. Menší část, asi 320 tis. ha, je ve vlastnictví státu. Fyzické osoby však obhospodařují jen asi 30 % zemědělské půdy, zbývajících 70 % obhospodařují podnikatelé, družstva a další společnosti, které mají půdu pronajatou od fyzických osob.

Ochrana ZPF

Ochrana ZPF se řídí zákonem (Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). Jednotlivé BPEJ (bonitované půdně-ekologické jednotky) jsou zařazeny do 5 tříd ochrany půdy. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcenější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně. Naopak v V. třídě ochrany jsou zahrnuty BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností a jsou pro zemědělské půdy postradatelné.

Za odnětí půdy ze ZPF se státu platí odvody. Podle zákona č. 334/1992 Sb., se vypočítávají na základě HPJ (hlavní půdní jednotky), tzn., že každé HPJ v určitém klimatickém regionu je přiřazena sazba v tisících Kč/ha. V průběhu let se mění způsob stanovení odvodů za odnětí zemědělské půdy ze ZPF. Důvodem změny je inflační vývoj v České republice od počátku 90.let, kdy byl sazebník připraven, a skutečnost, že odvody jako ekonomický nástroj k ochraně zemědělské půdy plní svoji funkci nedostatečně. Odvody jsou v návrhu koncipovány tak, že jejich výpočet vychází z úřední ceny zemědělských pozemků.